Radhošť je nejznámější hora v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Měří 1129 metrů a nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky - Praděd, Malou a Velkou Fatru.
Radhošť bývá spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Tento bůh bůh slunce, války a vítězství míval podle pověstí na této posvátné hoře sídlo. Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj po svém příchodu na Velkou Moravu kdy v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali. Říká se, že jeho modla byla uložena v podzemním chrámu.
Masív hory je protkán pseudokrasovými pískovcovými jeskyněmi, dlouhými až několik stovek metrů. Podle jedné z pověstí bývaly ještě na počátku století tak prostorné, že jimi mohl z Pusteven až na Radhošť projet vůz tažený koňmi.
Staří Slované na Radhošti slavili letní slunovrat.
Od šedesátých let minulého století se počátkem července na Radhošti konají cyrilometodějské poutě, kterých se účastní i několik tisíc lidí.
Radhošť svým tajemným kouzlem přitahoval múzy. Radhošťskou minulost opěvoval ve svých verších František Palacký, Jan Kollár i František Táborský. Vděčným námětem se hora stala pro výtvarníky Bohumíra Jaroňka a Jana Kobzáně. Osobně horu navštívili také básníci Svatopluk Čech, Petr Bezruč, Otakar Březina nebo Jaroslav Seifert. V roce 1931 se podařilo na Radhošti instalovat sochařské práce Čechoameričana Albína Poláška: u kaple bronzové sousoší Cyrila a Metoděje a nedaleko Pusteven Radegastovu socha. Ta byla úmyslně obrácena zády k příchozím, zatímco cyrilometodějské sousoší stojí čelem, aby návštěvníky radhošťského vrcholu vítalo.
V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a televizní vysílač.